Vyvarujte se při rozvoji Vašeho dítěte této chyby

Představte si, že vám dítě přinese vysvědčení se třemi jedničkami, pár dvojek a jednou trojkou? Většina rodičů se okamžitě zaměří na tu trojku a začne řešit doučování. Já vám ale dnes ukážu, proč je to není ta nejlepší cesta k rozvoji i spokojenosti vašeho dítěte. Dnes si vysvětlíme, proč oprava chyb nikdy nepovede k excelenci a jak díky změně přístupu konečně uvidíte, v čem je vaše dítě skutečně výjimečné.

Můžete si buď přečíst článek nebo rovnou kouknout na video:

Přestaňte na vašich dětech opravovat chyby. Místo toho začněte vidět talenty. PROČ? – YouTube

Tradiční přístup

Většina z nás v tom vyrostla. Ve škole, doma, ale i v práci se většina lidí zaměřovala jednu věc: soustřeď se na to, co ti nejde. Máš na vysvědčení tři jedničky a jednu trojku? Co se začne hned řešit? No jasně, ta trojka. Shání se doučování, sedí se nad příklady, opravují se chyby.

Jenže ruku na srdce – ty oblasti, které nám nejdou, jsou přesně ty, kde nemáme přirozený talent. A proto nám to jde pomalu, frustruje nás to a trvá nám to věčnost. I když do toho vy nebo vaše dítě investujete hromadu času a energie, to zlepšení bude vždycky jen malé. Dítě se možná vytáhne z trojky na dvojku, ale bude ho to stát všechny síly a radost ze školy nikde.

Nový přístup: Cesta k excelenci

V mém programu pro rodiče Talent Navigátoru na to jdeme obráceně. Ptáme se: „V čem je tvoje dítě už teď skvělé a jak ho můžu podpořit, aby v tom byl ještě lepší?”

Když se zaměříme na oblasti, kde má dítě talent (to jsou třeba i ty jeho jedničky), děje se kouzlo. Protože tam má přirozený náskok, každá další hodina, kterou tomu věnuje, ho posune o obrovský kus dál. Tam to zlepšení není jen o kousek, tam se rodí skutečná excelence. Tam se z jedničky stává „jednička s hvězdičkou“ s mnohem menším úsilím a mnohem větší radostí.

Zjednodušeně řečeno: U opravování slabin se nadřete a výsledek je průměrný. U talentů se bavíte a výsledek je excelentní.

Jak je to se slabými stránkami? (Pravidlo 70/30)

Teď si možná říkáte: „No jo, Jano, ale já přece nemůžu nechat dítě propadnout z češtiny jen proto, že ho nebaví.“

To samozřejmě ne. Jde nám o ten poměr. My nechceme slabiny ignorovat, pokud nás brzdí nebo nám komplikují dosažení nějakého našeho cíle. Když má dítě v něčem problém, musíme ho podpořit tak, aby to „zvládlo“ a nebrzdilo ho to v cestě za jeho sny. Ale nechceme do toho dávat veškerou naši pozornost, energii, úsilí a čas. 

Zkuste si to nastavit takhle: 70 % času a energie věnujme rozvoji toho, v čem je dítě skvělé, a jen zbylých 30 % věnujme „údržbě“ těch slabších stránek, aby prostě prošlo. A to stejné samozřejmě platí pro Vás dospělé. 

Zkuste si tento týden všimnout:

Kolikrát jste dítě pochválili za to, co mu jde, a kolikrát jste řešili, co mu nejde? Napište mi do komentářů, co je ta jedna věc, ve které vaše dítě doslova září.

Teď už víte, v čem je ten zásadní rozdíl mezi „opravováním chyb“ a „rozvíjením talentů“. Možná si ale v tuhle chvíli říkáte: „A jak jsem na tom já? Jsem spíš ten rodič s červenou propiskou v ruce, nebo už se mi daří být pro své dítě Talent Navigátorem?“

Není nic horšího než tápat v nejistotě. Proto jsem pro vás připravila Test rodičovského přístupu k talentům, který si můžete udělat úplně zdarma.

Získáte v něm jasné zrcadlo toho, jak ke svému dítěti a jeho rozvoji aktuálně přistupujete. Uvidíte, kde už děláte skvělé pokroky a kde vás ten starý systém možná ještě trochu drží v pasti a zbytečně vás i vaše dítě obírá o energii.

Test si můžete udělat zde.