Co když už Vaše dítě ví, čím má být – jen Vy to zatím nevidíte? Podívejte se, jak to měl Andrew Huberman – Jako dítě jen sdílel, co ho baví. Dnes ho poslouchá celý svět.
„Věděl jsem, že mě baví biologie. Ale stejně tak mě bavilo mluvit o ní s ostatními.“
Těmito slovy popsal Andrew Huberman, světově uznávaný neurovědec a profesor na Stanfordské univerzitě, své dětství v rozhovoru s Jayem Shettym.
Vzpomínal, jak už jako malý kluk fascinovaně zkoumal, jak funguje lidské tělo. A pak… o tom všem vyprávěl ostatním. Kamarádům, rodičům, komukoli, kdo naslouchal.
📚🧬 Učil se. Sdílel. Vysvětloval.
Dnes?
➡️ Vede vlastní podcast Huberman Lab – jeden z nejposlouchanějších vědeckých podcastů světa.
➡️ Překládá složitá témata z neurovědy a biologie do srozumitelné řeči.
➡️ Pomáhá lidem lépe spát, soustředit se, zvládat stres a porozumět svému tělu.
Dělá přesně to, co ho bavilo jako dítě. Jen tehdy to sdílel jen s těmi nejbližšími a teď to sdílí s miliony lidí po celém světě.
Možná i Vy máte doma dítě, které se pro něco nadchne. Zkoumá. Sdílí. Tvoří. Předává dál.
❗️Právě tyto „obyčejné“ momenty mohou být prvními kroky k budoucímu směřování vašeho dítěte.
❗️Už v raném věku můžeme vidět přirozený směr – a také talenty, které ho podporují.
A to je důvod, proč Vám tenhle příběh dnes vyprávím.
Protože když dětem pomůžeme včas pochopit jejich talenty a silné stránky, můžou z nich vyrůst lidé, kteří budou milovat to, co dělají.
A dělat to s lehkostí a vášní – stejně jako Andrew Huberman.
Nečekejte, že vám dítě jednoho dne oznámí: „Chci být neurovědec.“
Přirozený směr se totiž neukazuje větou – ale způsobem, jak dítě přemýšlí, co dělá s radostí a do čeho se ponoří, když ho nikdo nevede.
Je to spíše taková detektivní práce – všímáte si opakujících se momentů, jemných signálů, radosti, která přichází z hloubky.
To je skvělý ukazatel flow. Dítě si nevšimne, že už je dávno večer, protože se ponořilo do stavění, kreslení, tvoření, psaní nebo plánování.
Možná sleduje dokumenty o zvířatech, hledá mapy, učí se znaky jazyků, sleduje psychologická videa.
Zkuste se zeptat: Co bys dělal/a, kdybys měl/a celý den jen pro sebe?
– Proč lidi lžou?
– Jak se dělá videoherní grafika?
– Proč máme sny?
Otázky vedou ke směru. Ukazují, kudy dítě myslí.
– Uklidňuje hádky mezi sourozenci? → Empatie, harmonie, vyjednávání.
– Všechno si plánuje a má rádo přehled? → Řád, organizace, odpovědnost.
– Neustále vymýšlí nové výzvy nebo hry? → Kreativita, iniciativa, inovace.
A jedna důležitá rada na závěr:
👉 Neptejte se jen: „Co ti jde?“
Zkuste raději:
– „Co tě v tom baví?“
– „Proč myslíš, že ti to šlo dobře?“
– „Co bys chtěl/a dělat víc?“
Tyhle otázky pomáhají dítěti nejen objevovat, co mu jde, ale i proč a jak to prožívat. A právě to je začátek cesty ke smysluplné volbě.
Když mluvím s rodiči o talentech jejich dětí, často se setkám s pochybností:
„Já nevím, jestli má vůbec nějaký talent…“
Ale ve skutečnosti každý talent má. Jen ho ne vždy umíme včas pojmenovat nebo rozpoznat. A často za to může jedna věc:
👉 Talent je to, co nám jde přirozeně. Co děláme automaticky. Tak snadno, že si ani neuvědomíme, že to je výjimečné.
A právě proto může být tak těžké ho vidět.
Například:
👉 A pokud si nejste jistí, jak na to – právě tady může pomoc rozhovor s někým, kdo umí pojmenovat to, co zatím jen cítíte „v kostech“.
Pokud chcete nahlédnout pod povrch toho, co Vaše dítě skutečně umí a čím je výjimečné, ráda vám s tím pomůžu.
Kombinuji psychometrické testy se sebepoznáním a sebereflexí a pomáhám rodinám po celé ČR nejen objevit talenty dětí i rodičů, ale také využívat je v reálném životě – ve škole, ve volném čase, v práci nebo při výběru školy či profese.
Protože někdy jeden rozhovor dokáže změnit celý směr.
Možná právě ten Váš.
Pokud máte zájem, můžete využít 30minutovou konzultaci zdarma, kde vám ráda řeknu více podrobností.